Olomoucký kraj · Česká republika

HistorieAlojzova

Roku 1783 ji dovolil vystavět kníže — chudí bezzemci ji vybudovali vlastníma rukama. Přes dvě stě čtyřicet let vzdoruje Alojzov času v srdci Moravy.

Rok vzniku1783
Obyvatelé243
Rozloha464 ha
Scrollovat
Kronika

Historie obce

20 klíčových okamžiků, které tvarovaly charakter obce.

Vznik
Válka
Rozvoj
Kultura
Moderní doba
Pohroma
PravěkKultura

Osídlení na Goldštýně

Území dnešního Alojzova bylo osídleno dávno před jeho vznikem. Na kopci zvaném Goldštýn, ležícím mezi Alojzovem a Určicemi, byly nalezeny archeologické pozůstatky ze starší doby kamenné, bohatší nálezy z doby bronzové a stopy germánského i raně slovanského osídlení. Lidé tu žili tisíce let před tím, než vznikla vesnice samotná.

15. stol.Pohroma

Zánik sousedních vsí

Jihovýchodně od dnešního Alojzova stávala ves Mitrovice s dvorcem Mitrovem, severozápadně pak ves Lhota ležící mezi dnešním Alojzovem a Myslejovicemi. Obě zanikly v druhé polovině 15. století za pustošivých uherských válek. Jejich pole přešla pod správu určických a selouteckých hospodářů. Tato opuštěná půda se o tři staletí později stane základem pro novou osadu.

1781Rozvoj

Zrušení nevolnictví

Josefinský patent císaře Josefa II. zrušil nevolnictví a dal poddaným právo volného pohybu. Pro chudé vrstvy Prostějovska to byl rozhodující impuls — mohly hledat půdu i jinde. Zájem o neobdělávané polnosti po zaniklých vsích Mitrovicích a Lhotě vzrostl. Brzy začaly přicházet první žádosti na plumlovský vrchnostenský úřad.

1783Vznik

Založení Alojzova

Dne 20. března 1783 doporučil plumlovský úřad knížeti Aloisi I. z Lichtenštejna, aby povolil na „Robově louce" zřídit novou osadu. Kníže souhlasil a osadu pojmenoval po sobě — Aloisov, česky Alojzov. Bylo dovoleno postavit 27 domků pro domkáře a 1 domek pro obecního pastýře. Noví osadníci si museli stavby vybudovat vlastním nákladem. Dne 25. října 1783 byla osada téměř celá hotova.

1784Kultura

První povinnosti a kaple

Od roku 1784 začaly alojzovským běžet robotní povinnosti: 26 dní pěší roboty ročně a roční činže 1 zlatý 15 krejcarů. Pro stavbu domků si museli koupit dříví z panských lesů, čímž se značně zadlužili. Přes veškerá omezení si v polovině osmdesátých let postavili na návsi kapličku Panny Marie, která sloužila zároveň jako zvonička — první duchovní centrum osady.

1848Rozvoj

Revoluce a konec roboty

Revoluční léta 1848–49 přinesla dlouho očekávané zrušení roboty a poddanství. Pro alojzovské to znamenalo konec těžkých povinností vůči lichtenštejnskému panství. V rámci nové státní správy byl Alojzov přičleněn k obci Seloutek a stal se součástí nově vzniklého okresu Prostějov. Toto spojení mělo trvat přes sedmdesát let.

1888Pohroma

Velký požár

Dne 13. září 1888 vypukl v Alojzově velký požár, který pohltil 28 stavení. Příčinou bylo letní sucho a neopatrnost. Oheň zničil velkou část zástavby a zkomplikoval rozvoj obce, o který se přičinlivost předků poctivě budovala. Obnova trvala léta a hluboce zasáhla do hospodářských poměrů místních rodin.

1922Moderní doba

Alojzov samostatnou obcí

Po letech snah se alojzovští dočkali — roku 1922 byl Alojzov oddělen od Seloutek a stal se samostatnou obcí. Katastr nyní měřil přes 464 hektarů. Obec zůstala i nadále farností v Určicích a děti docházely do školy tamtéž. Přesto byl Alojzov konečně pánem svého osudu.

1923Moderní doba

První volby a starosta Soldán

V září 1923 se poprvé konaly řádné volby do obecního zastupitelstva. Prvním zvoleným starostou se stal František Sklenář. Záhy ho však vystřídal Martin Soldán, který tuto funkci zastával nepřetržitě až do roku 1938. Soldán vlastnil jediný průmyslový podnik v obci — pískovcový lom zaměstnávající ve třicátých letech deset dělníků — a obchod se stavebním dřívím.

1924Rozvoj

Hasičský sbor, kronika a autobus

Roku 1924 byl v Alojzově založen Sbor dobrovolných hasičů — nejdéle fungující spolek obce. Roku 1925 si sbor postavil hasičské skladiště, roku 1926 zakoupil motorovou stříkačku. Téhož roku 1924 zavedl soukromník E. Beloni autobusovou dopravu do Prostějova (3 Kč za cestu) a učitel Richard Žák začal vést obecní kroniku. Roku 1928 převzal autobusovou linku stát.

1927Rozvoj

Elektrifikace a zadlužení

Roku 1927 byl Alojzov elektrifikován. Byla to zásadní modernizace, která však obec velice zadlužila — roku 1933 činil obecní dluh 73 000 korun. Obecní knihovna, vedená Josefem Marciánem, čítala roku 1931 přes 800 svazků. Roku 1930 žilo v Alojzově 282 obyvatel.

1939–1945Válka

Druhá světová válka

Německá okupace dopadla tvrdo. Bylo zavedeno povinné odvádění potravin a dobytka, proběhly dvě hospodářské kontroly (1941 a 1942 po atentátu na Heydricha). Roku 1941 byla zkonfiskována obecní kronika. Roku 1942 byl odvezen zvon ze zvoničky — pro špatnou kvalost byl vrácen. V obci byly tři oběti perzekuce: František Dragoun (udán, mučen, vězněn, brzy zemřel po návratu), Bohuslav Hruban (zahynul na pochodu smrti z Flossenbürgu do Dachau) a Vincenc Vysloužil (zatčen pro odbojovou činnost, zemřel na pochodu z Vratislavi). Přesto řada místních pomáhala partyzánům.

1945Moderní doba

Osvobození a poválečné změny

Celou noc z 8. na 9. května projížděla přes Alojzov prchající německá armáda. Dne 9. května v půl osmé přijela spojka Rudé armády a oznámila konec války. Konfiskace pohraničního majetku umožnila pěti alojzovským rodinám získat novou půdu. Znárodnění průmyslu otevřelo stálé zaměstnání v prostějovských závodech (zejm. OP Prostějov). Roku 1947 se začalo s výstavbou kanalizace, roku 1949 byla dokončena. Roku 1951 byl zřízen místní rozhlas.

1947Rozvoj

Rekreace a obnova

Občané Prostějova, Olomouce i dalších měst se vzhlédli v přírodních krásách Alojzova a začali budovat víkendové chaty. MNV schválil první sérii žádostí roku 1947 — položil tak základ zdejší rekreační oblasti. Vznikla telefonní hovorna. Životní úroveň obyvatel se přes dílčí problémy s neúrodou po válce znatelně zlepšila.

1957Pohroma

Zbourání kapličky

Původní kaplička P. Marie, stojící na návsi od poloviny 80. let 18. století, byla v září 1957 zbořena. Ustoupila rozšíření obecní komunikace. S ní zmizel jeden z posledních symbolů původní osady — duchovní centrum, kolem nějž se po dvě staletí soustředil místní život. Zvon byl zachráněn.

1958Moderní doba

Vznik JZD

Po dlouhém přesvědčování místních zemědělců bylo roku 1958 v Alojzově založeno Jednotné zemědělské družstvo. Prvním předsedou se stal Alois Svoboda. Téhož roku byl postaven kravín pro 66 dojnic nákladem 521 356 Kčs. Z důvodu nedostatečného vybavení zahájilo JZD roku 1960 jednání o sloučení s družstvem v Určicích.

1960Moderní doba

Přičlenění k Určicím a výstavba silnice

V rámci územní reorganizace státní správy byl Alojzov přičleněn k Určicím. Dne 30. června 1960 proběhla první společná schůze rady MNV. V obci byl zřízen občanský výbor v čele s Václavem Adamem. V letech 1960–1963 byla vybudována silnice uvnitř Alojzova, která vyřešila problém rozbahněné návsi. Roku 1968 byl vyasfaltován průtah silnice Určice–Myslejovice. Ve druhé polovině 60. let byl u Alojzova postaven televizní přenašeč.

1977Rozvoj

Nová prodejna a proměna obce

V červenci 1977 byla v Alojzově otevřena nová moderní prodejna Jednoty. Ve starém pískovcovém lomu Martina Soldána bylo zřízeno zahradnictví. Řada starších domů byla v sedmdesátých a osmdesátých letech nově postavena nebo přestavěna. Roku 1980 měl Alojzov 243 obyvatel.

1990Moderní doba

Obnovení samostatnosti

Dne 1. března 1990 se Alojzov stal znovu samostatnou obcí. V listopadu proběhly volby — starostou se stal Jiří Marcián, zástupcem Zdeněk Navrátil. Roku 1993 byl dokončen obecní vodovod, byla zrekonstruována budova obecního úřadu a vybudován plynovod. Marcián byl opakovaně zvolen i ve volbách 1994 a 1998.

2002Moderní doba

Nové vedení a vstup do EU

Ve volbách roku 2002 se starostou stal Jaroslav Zika, místostarostou František Pernica. Roku 2003 proběhlo v Alojzově referendum o vstupu do Evropské unie s 65% účastí — 77 % zúčastněných voličů bylo pro vstup. Obec tak vstoupila do nové kapitoly svých dějin jako součást sjednocené Evropy.

Osobnosti

Lidé, kteří psali historii

Klepněte na osobnost pro zobrazení životopisu.

Kníže Alois Josef I. z Lichtenštejna, majitel rozsáhlého plumlovského panství, dal roku 1783 souhlas ke vzniku nové osady na území svého velkostatku. Plumlovský úřad navrhl, aby osada nesla jeho jméno — Aloisov. Kníže tak dal jméno vesnici, která dnes nese jeho jméno v počeštěné podobě Alojzov. Sám ve vsi nikdy nežil, ale jeho rozhodnutí změnilo životy desítek rodin.

Odkaz

Jméno obce — Alojzov — je přímou připomínkou knížete Aloise, bez jehož souhlasu by osada nikdy nevznikla.

Nejdéle sloužící starosta v historii Alojzova. Funkci nastoupil krátce po prvních řádných volbách roku 1923 a zastával ji nepřetržitě patnáct let. Byl nejvýznamnějším podnikatelem obce — vlastnil pískovcový lom zaměstnávající deset dělníků a obchod se stavebním dřívím. Za jeho starostování byla obec elektrifikována (1927), zaveden autobus do Prostějova a vybudována hasičská zbrojnice.

Odkaz

Pod jeho vedením prošel Alojzov klíčovou modernizací meziválečného období. Pískovcový lom je připomínkou jeho podnikatelského ducha.

Učitel a první pisatel obecní kroniky Alojzova, kterou vedl od jejího založení roku 1924 do roku 1932. Díky jeho zápisům je dodnes možné rekonstruovat každodenní život meziválečného Alojzova — volby, zadlužení obce, příchod elektřiny i autobusové dopravy. Bez jeho pečlivosti by toto okno do minulosti zůstalo zavřeno.

Odkaz

Kronika, kterou roku 1924 začal vést, byla roku 1941 zabavena německým oberlandrátem. Přesto se její obsah dochoval.

Místní obyvatel, který byl za druhé světové války obviněn z toho, že figuruje na listině dárců pro pozůstalé po zatčených a umučených. Byl odvezen do koncentračního tábora Flossenbürg. Zahynul pravděpodobně na pochodu smrti z tohoto tábora do Dachau v posledních týdnech války. Stal se symbolem utrpení a odporu alojzovských obyvatel.

Odkaz

Jeho jméno je spolu s Františkem Dragonem a Vincencem Vysloužilem zapsáno na pamětní desce připomínající oběti nacistické perzekuce z Alojzova.

Rodák z Alojzova, který se po sametové revoluci postavil do čela obnoveného obecního zastupitelstva. Zvolen starostou v listopadu 1990, opakovaně potvrzován ve volbách 1994 a 1998. Za jeho vedení byl dokončen obecní vodovod (1993), zrekonstruována budova obecního úřadu a vybudován plynovod. Pod jeho vedením Alojzov postupně budoval infrastrukturu svobodné obce.

Odkaz

Vedl obec nepřetržitě přes dvanáct let po obnově samostatnosti — klíčové formativní období pro charakter dnešního Alojzova.

Příběhy

Legendy a paměť

Příběhy, které se předávají z generace na generaci.

1783

Jak vznikl Alojzov

Příběh bezzemků, kteří si vymohli domov — léta 1782 a 1783

Byl rok 1782 a na Prostějovsku žilo mnoho lidí bez půdy, bez jistoty a bez naděje. Zrušení nevolnictví rok předtím jim sice dalo právo pohybu, ale ne střechu nad hlavou. Jejich zrak se upíral k opuštěným polnostem za Určicemi — k místu, kde stávala vesnice Mitrovice a ves Lhota, smetené uherskou zkázou před třemi staletími. Pole tu ležela ladem, porostlá křovinami, nikdo je neobdělával. Skupinka chudých začala podávat žádosti na plumlovský vrchnostenský úřad: chtěli si zde postavit domy. Krajský úřad v Olomouci vyslal na místo komisi. Ta provedla šetření a sdělila závěry do Brna. Plumlovský úřad váhal — ale nakonec ke svému souhlasu přiměla ho prostá obava: kdyby chudinu nevyslyšeli, odejde na jiná panství a velkostatek přijde o levnou pracovní sílu. Dne 20. března 1783 doporučil plumlovský úřad knížeti Aloisi I. z Lichtenštejna, aby povolil na Robově louce zřídit osadu. Kníže souhlasil. Smí se zde postavit 27 domků pro domkáře a 1 domek pro obecního pastýře. Každý si postaví svůj dům vlastním nákladem. Bude muset odvádět 26 dní pěší roboty ročně a platit roční činži zlatý a patnáct krejcarů. Dřevo na stavbu si musí koupit v panských lesích. Osada ponese jméno knížete — Aloisov. Lidé se pustili do práce okamžitě. Káceli les, vozili kamení, hnětli cihly. Dne 25. října 1783 — za pouhých sedm měsíců — byla osada téměř celá hotova. Dvacet sedm domků stálo na místě, kde ještě nedávno rostlo jen křoví. Nová vesnice existovala.

1945

Noc osvobození

8. a 9. května 1945

Celou noc z 8. na 9. května 1945 projížděla přes Alojzov prchající německá armáda. Kolony vozidel, unavení vojáci, chaotický ústup. Alojzovští seděli za zamčenými dveřmi a čekali. Věděli, že konec je blízko — ale boj na frontě stále zuřil a nikdo netušil, kdy a jak přijde to, na co čekali šest let. Ráno 9. května, v půl osmé, zastavilo před vsí jedno vozidlo. Z něj vystoupil voják Rudé armády a oznámil, co celá obec tolik čekala: válka skončila. Německo kapitulovalo. Je svoboda. Jak na tu chvíli vzpomínali pamětníci, nebylo jásání hned — nejprve bylo ticho. Pak slzy. Pak radost. Tři alojzovští se té chvíle nedočkali: Bohuslav Hruban zahynul na pochodu smrti z Flossenbürgu, Vincenc Vysloužil zemřel na jiném pochodu, František Dragoun sice přežil vězení, ale utrpení zlomilo jeho zdraví a zemřel záhy po návratu. Jejich jména zůstávají vypsána na kameni.

1957

Jak Alojzov přišel o kapličku

Zánik nejstaršího symbolu obce — září 1957

Stávala tu od osmdesátých let osmnáctého století — malá kaplička Panny Marie na návsi, postavená prvními osadníky Alojzova ještě v době, kdy dluhovali za každé poleno stavebního dřeva. Sloužila jako zvonička, jako místo modlitby, jako střed, kolem nějž se soustředil duchovní život vsi. Přes mor a požáry, přes války a kolektivizaci stála kapličkou téměř sto sedmdesát let. V září 1957 musela ustoupit. Komunální úřad rozhodl, že překáží rozšíření obecní komunikace. Rozkaz se nesplnil ani rychle ani snadno — pamětníci vzpomínají, jak někteří muži odmítali přiložit ruku k dílu. Nakonec ale kameny padly. Na místě, kde kapličce svítívaly svíčky v dušičkový čas, se staly jen holé koleje silnice. Zvon byl zachráněn a uschován. Po roce 1989 byla v Alojzově vztyčena nová kaplička — skromnější, mladší, ale připomínající tutéž potřebu, která vedla první osadníky k tomu, aby si ještě v době největší chudoby postavili místo k modlitbě.
Slovo starosty

Slovo starosty

Foto starosty

Vložte zde text starosty — osobní pozdrav návštěvníkům stránek, krátké zamyšlení nad historií obce nebo odkaz na budoucnost Alojzova. Stačí upravit tento text a přidat fotografii.

Jaroslav Zika

Starosta obce Alojzov